MABROC-Czechia, s.r.o.

Podle legendy byl prvním člověkem, který si udělal přestávku na čaj, čínský císař Shen Nung, a to roku 2737 před Kristem. Prý se to odehrálo takto. Císař odpočíval pod divokým čajovníkem, zatímco sluha vařil v kotlíku vodu. Listy čajovníku spadly do vody a císař zjistil, že nápoj, který tak mimoděk vznikl, je velice lahodný. Čaj byl na světě. Za panování dynastie Tang se čaj stal národním čínským nápojem, spojeným s jeho podáváním v porcelánových konvičkách a šálcích.
Další, podstatně mladší pověst je spojená s Bodhidharmou – prvním patriarchou čchanového buddhismu. Čínský výraz čchan, stejně jako japonský zen, je odvozen ze sanskrtského slova Rujana. Rujana je výlučný stav těla a mysli, nazývaný rozjímání či meditace. Tak že, Bodhidharma se usadil v jeskynním chrámu a meditoval celých devět let obrácený ke zdi, aniž by zamhouřil oči. Pak ho však přemohla únava a on usnul. Velmi ho to rozčílilo. Aby se podobná situace už nikdy nemohla opakovat, bez váhání si uřízl oční víčka a odhodil je do zahrady. V místech, kam víčka dopadla, vyrostly zázračné keře čajovníku, z jejichž lístků se dá připravit nápoj zahánějící spánek i únavu.

Čajovník je stále zelená rostlina s latinském názvem Camellia sinensis, listy jsou světle až tmavě zelené, tuhé a mají pilovitý okraj. Květy, pro čaj bezvýznamné, jsou bílé až růžové. Plody představují malé tuhé tobolky, které se tvarem i barvou podobají evropským lískovým ořechům, jsou však spíše kulovité.

Ve srovnání s kávou nebo kakaem není čaj získáván z plodů, ale z listů. Čajovník se pěstuje v oblastech ležících mezi 43. stupněm severní a 30. stupněm jižní šířky. Miluje hodně slunce, ale v žádném případě stojatou vodu. Proto se většina čajových plantáží nachází na horských svazích až do výšky 3000 metrů. Samozřejmě, že se stoupající výškou výnosy čajovníku klesají, avšak jejich kvalita bývá mnohem lepší, než u nížinného čaje. Dříve se čajovník pěstoval ze semen, dnes se rozmnožuje převážně formou řízků. Větvičky se vysadí do záhonů, a až zakoření, jsou přesazeny do stínu pod velké čajovníky. Později jsou zastřihávány, aby rostly do šířky a vytvořily tak co největší sběrnou plochu. Sběr lístků může v dobrém případě začít po čtyřech až šesti letech. Pravidelným otrháváním je keřík donucen tvořit nové a nové lístky. Pro kvalitní výnos vyžaduje čajovník mnoho lidské práce, není to pouze otrhávání a sestřihávání, ale i okopávání, hnojení a ničení různých škůdců. Vyžaduje také mnoho srážek rovnoměrně rozdělených po celý rok. Takto vypěstovaná rostlina dává užitek zhruba dvacet pět let, přičemž se může dožít sta i více let.

Dělení podle sběru listů: 

Jednotlivé lístky na výhoncích větviček čajovníku jsou pro obchodní účely označované postupně směrem od vrcholové špičky rostliny takto:

Vrcholky čajovníkového listu ( TIPS) jsou listové, rozvíjející se pupeny, porostlé množstvím drobných, stříbřitých chloupků, které při fermentačních procesech dostávají nazlátlou barvu. Hotové výrobky s takovýmito vrcholovými pupeny se označují jako Flowery.

• První list je nejmladší a proto je nejbohatším zdrojem látek obsažených v čaji. Nazývá se orange pekoe ( OP). V kombinaci se zlatými výhonky poskytuje nejkvalitnější a nejlepší čajové nápoje.
• Druhý list je označovaný jako pekoe (P) a poskytuje čajový nápoj střední jakosti.
• Třetí list se označuje jako pekoe souchung (PS). Jedná se o výrobek horší kvality, obsahuje poměrně velké listy a mnoho stopek.
• Čtvrtý list je označovaný jako souchong (S)
• Pátý list je označovaný jako congu (C) a spolu s předcházejícím listem (S) poskytují málo kvalitní čajové nápoje. Naopak označení congu v některých oblastech Číny znamená listy vysoké kvality.

V indickém ocenánu (asi 30 km jižně od indického pobřeží) leží ostrovní stát Srí Lanka (dříve Ceylon), rozlohou se blížící velikosti České republiky, počtem obyvatel (více než 17 miliónů) však Českou republiku předstihující. Tento ostrov je významným pěstitelem a producentem čaje. Přesněji řečeno: vynikajícího čaje.
Tuto rostlinu přivezli na Cejlon v polovině 19. století Angličané z Indie. Ve Velké Británii byl čaj v té době již oblíbeným a všeobecně rozšířeným nápojem. Pravý rozmach pěstování čaje na Cejlonu začal asi o dvacet let později, v roce 1870. Kávovníkové plantáže, které byly do té doby hlavní cejlonskou chloubou, zničila totiž během jednoho podzimu plíseň. Čaj se ukázal být vhodnou a odolnou náhradní rostlinou.
Jeden šálek čaje ("božského elixíru"- jak často říkají Angličané) obsahuje asi 40 miligramů teinu. Ten stimuluje centrální nervový systém a dýchací centra, odstraňuje únavu a blahodárně působí na zažívání. Čajem se můžete bez obav "předávkovat". Obsahuje totiž také polyfenické látky, jejichž katechinová složka dokáže potlačit nárůst koncentrace cholesterolu v krvi, redukovat v krvi obsah glukosy, zabraňovat kardiovaskulárním chorobám a udržovat zažívací ústrojí v optimálním stavu. Katechinové složky mohou dokonce hrát i roli při snižování rizika rakoviny. Nutriční hodnota čaje - kromě toho, že je nízkokalorickým nápojem  - spočívá v obsahu minerálů: manganu, hořčíku, zinku, sodíku atd. Čaj obsahuje vitamíny B, E, P a K. Vitamín P má blahodárný vliv na zpevňování kapilár krevního řečiště a byl poprvé objeven právě v čaji.
Na Cejlonu se daří pěstování čaje jak v nížinných oblastech (lowgrown), tak ve středních (medium) i vysokohorských (highgrown) polohách. V oblasti Nuwara-Eliya jsou dokonce jedny z nejvýše položených čajovníkových plantáží na světě. Poloha ostrova (typické rovníkové pásmo), pravidelné monzunové deště, příznivé složení půdy a zejména vysoká péče čajových pěstitelů a plantážníků, jsou jedny z hlavních důvodů světového úspěchu cejlonského čaje. Srí Lanka je dnes druhým největším exportérem čaje na světě.

Ceylonský čaj (Ceylon Tea) je černý čaj pěstovaný na Srí Lance, která byla do roku 1972 známá jako Ceylon. Má jemnou citrusovou příchuť a používá se jak samostatně, tak ve směsích. Pěstuje se v různých lokalitách a výškách, které mají výrazný vliv na konečnou chuť čaje.

Historie

Na Srí Lance se začal pěstovat poté, co byly zdecimovány místní plantáže kávy houbou Hemileia vastatrix. Majitelé farmy Loolecondera měli již dlouho záměr pěstovat na Sri Lance čaj. James Taylor sem přijel, ab  y osobně dohlédl na první osévání čajových plantáží v roce 1867. Bylo oseto 19 akrů plochy (cca. 100x750m). James Taylor již měl zkušenosti s pěstováním čaje na severu Indie a přišel s novými postupy. Čajové lístky ručně roloval a pak je zoxidované sušil v jílových pecích. Tento vynikající čaj se velmi dobře a levně prodával na čajové burze v Londýně a spustil tak letitou historii pěstování Ceylonského čaje. Do roku 1971 byly čajové fabriky převážně ve vlastnictví Britů, po roce 1990 se stát snaží rozděllit čajový průmysl mezi státem vlastněné fabriky a fabriky soukromé.