Podle legendy byl prvním člověkem, který si udělal přestávku na čaj, čínský císař Shen Nung, a to roku 2737 před Kristem. Prý se to odehrálo takto. Císař odpočíval pod divokým čajovníkem, zatímco sluha vařil v kotlíku vodu. Listy čajovníku spadly do vody a císař zjistil, že nápoj, který tak mimoděk vznikl, je velice lahodný. Čaj byl na světě. Za panování dynastie Tang se čaj stal národním čínským nápojem, spojeným s jeho podáváním v porcelánových konvičkách a šálcích.
Další, podstatně mladší pověst je spojená s Bodhidharmou – prvním patriarchou čchanového buddhismu. Čínský výraz čchan, stejně jako japonský zen, je odvozen ze sanskrtského slova Rujana. Rujana je výlučný stav těla a mysli, nazývaný rozjímání či meditace. Tak že, Bodhidharma se usadil v jeskynním chrámu a meditoval celých devět let obrácený ke zdi, aniž by zamhouřil oči. Pak ho však přemohla únava a on usnul. Velmi ho to rozčílilo. Aby se podobná situace už nikdy nemohla opakovat, bez váhání si uřízl oční víčka a odhodil je do zahrady. V místech, kam víčka dopadla, vyrostly zázračné keře čajovníku, z jejichž lístků se dá připravit nápoj zahánějící spánek i únavu.